Obyvatelé vzdálených vesnic na pólu neměli ani zdání o válce zuřící v srdci království. Jedinou starostí v jejich životech bylo jen rybaření a nakrmení rodiny. Nicméně válka se dostala i k nim. Do jejich vesnice přišli vzbouřenci verbovat muže schopné boje. A tak se pokorný kopiník Azwraith rozhodl pomoci při urovnávání míru v celé zemi, a tím pádem i v jeho rodné vesničce. Společně se svými příbuznými byl umístěn do linie vojáků útočících přímo na pevnost mága Vorna. Ztráty v řadách útočníků byly nezměrné. Jak se probíjeli směrem k pevnosti, potkávali neustále množství obránců, až nakonec zůstal jen samotný Azwraith. Rozzuřený nad ztrátou svých bratrů postupně překonal všechny mágovy pasti a stráže. A tak se stalo, že obyčejný rybář dorazil až na vrcholek do Vornovy svatyně.

Oba spolu bojovali celou noc, Azwraith se svým kopím a mág se svou holí, a kolem nich stále zuřil chaos. Nakonec Azwraith s ohlušujícím výkřikem svého soka propíchl. Ale mág nezemřel jen tak, vybuchl do miliónů střípků světla, jež pronikly do protivníkova těla společně s nezměrnou silou. Poté co se prach usadil, si Azwraith uvědomil, že stojí v hloučku jemu podobných. Každý byl oblečený jako on, každý byl ozbrojený jako on a cítil, že každý i myslel na to samé, co on. Jak slyšel přibližující se kroky spojenců, nařídil fantomům, aby se schovali, a ti začali jeden po druhém mizet. Jak válečníci dorazili do svatyně, uviděli hrdinu, jenž porazil mága. Když se k němu ale přiblížili, zmizel. Rybář stojící před nimi nebyl nic jiného než jen další fantom.