Ecclesiast, král Elzy, vždy toužil po bolesti, zakázané bolesti. U méně významných politických osobností by takové choutky byly považovány maximálně za nepříliš moudré, ale u monarchy jeho významu by ukájení podobných tužeb mohlo být ohrožením samotného Božího trůnu. Proto se král obrátil s prosbou na démonology ve svých kobkách, kterým za vyvolání osobní succubu trýzně a svázání do jeho služeb slíbil svobodu. Akasha, jak se vyvolaná bytost jmenovala, mu ukázala tak úžasná muka, že se rozhodl ji přejmenovat na tajnou královnu, Královnu bolesti. Trávil s ní každou volnou chvíli a poddával se jejím vychytralým způsobům utrpení, až se nakonec vzdal všech svých odpovědností a vydal se napospas slastnému mučení, které mu mohla dopřát jen ona. Královna ho byla schopna dohnat až na pokraj smrti, avšak svázaná runami jej nemohla zabít. Nicméně královo zanedbávání země to učinilo za ni, když byl jedné noci povstalci vytažen ze své komnaty a svržen z Věže zaříkání. V momentě jeho smrti byla Královna osvobozena ze svého zajetí a nyní tak může působit bolest, komukoli se jí zamane.